Sicílie 2016

161002

Parco Nationale Aspromonte

Pár postřehů z cest:

1. Nakoupili jsme v IperSPARu, který stál na poli, na kterém kdysi Pyrrhos utrpěl vítězství, které pak komentoval, že ještě jedno takové vítězství a má po armádě (= Pyrrhovo vítězství). Dnes tam stojí obchoďák.

2. První den na cestě jsme si s Johankou libovali, jak to už máme celé zmáknuté a vůbec nemusíme doma při balení číst nějaké seznamy, co vzít ssebou, protože to balíme už tak nějak automaticky. Toto uspokojení nám vydrželo do prvního jídla, kdy se zjistilo, že nemáme vůbec žádné misky či něco podobného. Udělali jsme několik pokusů koupit dvě misky v nějakém hypersuper, ale nikde nic neměli, maximálně jednorázové, a ty jsme zase nechtěli my. Nakonec nás zvědavost zavála (v době, když jsme čekali na auto a neměli co dělat) do obchodu s potřebami pro zvířátka – a hle, hned jsme dvě krásné misky našli. Dle nápisu byly určeny pro psy menších plemen (Zanýsek si z nich asi nepošmákne), krásné dvě nerezové misky i s nějakým drátem, aby se nepřevracely. Drát jsem chtěl vyhodit, ale Johanka s odvoláním na jeho jasnou užitečnost jej zachránila. Polévka z nich chutná skvěle.

3. Chvíli nám trvalo, nežli jsme si zvykli na italskou interpretaci pravidel silničního provozu. Když je na ceduli 50, jede se 90. Plná čára ukazuje, kde je půlka silnice (a čára není zeď). Dvojitá plná čára ukazuje jasněji, kde je půlka silnice (a také to není zeď). Důležité je splynout s okolím a nepředstavovat překážku pro ostatní. A tak nyní i Johanka srdnatě jede stovkou na sedmdesátce a předjíždí čára nečára. Na druhou stranu je nutno neustále být připraven na jakoukoliv situaci – předjíždění zlevaprava, blinkr zde nikdo nezná, když je třeba pokecat s kamarádem, zbytek dopravy rád počká.

4. Tady na jihu Itálie je podstatně méně lidí, nežli na severu. Občas se až divíme, kde všichni lidi jsou (po zkušenosti z Maroka, kde byli lidi všude). Siesta se drží, od jedné do tří odpoledne nikdo nedělá. V neděli jsou všechny obchody zavřené. Není nám jasné, co dělají o siestě lidé, kteří bydlí daleko od místa, kde pracují. Asi posedávají na kafi.

5. Nejsou tady žádné zákazy. Žádné cedule, že zákaz kempování nebo něčeho jiného. Kdykoliv nás někdo potká, jak někde bydlíme, tak se usměje, zamává a jede dál.

6. Zásadní výhoda Itálie oproti Maroku je, že tu mají pivo a dobré víno. Italské pivo (celkem dle očekávání) není moc k pití, ale lepší, nežli nic. A víno je výborné – lovíme v kategorii cca 5 až 7 Eur za lahev a zatím to bylo vždy velmi pitné. A Johanka se zatím nepos-ala.

161003 Linguaglossa

Tak jsme už na Sicílii. Ten park Aspromonte jsme přejeli napříč, krásná cesta, nejvýše jsme byli asi 1400 mnm. A pak jsme sjeli dolů do Reggio di Calabria a odtud trajektem do Messiny. Trajek jsme neměli nijak rezervován, ale naplnil se můj předpoklad, že to jezdí jako městská hromadná, koupili jsme lístek (auto + 2 osoby = 36 Eur) a za chvíli jeli.

První dojmy ze Sicillie jsou, že je tu všude strašně moc lidí a turistů. Doufáme, že to bude na západě ostrova lepší. Spíše omylem jsme vjeli do vychvalovaného města Taormina a po deseti minutách potupně vyklidili bojiště, těch lidí je tu prostě moc. Nakonec se nám podařilo vyjet od moře směrem k Etně nad město Linguaglossa (že by „Lesklý jazyk“ ??) a zde jsme se upíchli na plošince ve svahu kus od silnice (už víme, že spaní je třeba hledat v horách až za hranicí obdělávané půdy, tam, kde se obdělává, nelze uhnout ze silnice, všude jsou závory). Dole svítí město, je slyšet, jak bijí hodiny, cikády řádí. Na druhé straně údolí je Etna, nic nedělá, jenom se nad ní trvale vznáší obláček páry. Asi bychom uvítali, aby zrovna dnes v noci nic nevyváděla. Pojedeme okolo Sicílie po směru hodinových ručiček, pomalu se obávám, že výlet na Stromboli časově nestihneme – ty dva dny strávené v servisu nám chybí.

Srdečně zdravíme

Ondřej a Johanka